Silniční doprava

Silniční doprava je nedílnou součástí soudobé společnosti, její význam je nezpochybnitelný, ovšem sama není univerzální odpovědí na všechny dopravní potřeby a problémy, ba často tyto problémy vyvolává a neúměrně je zvětšuje, zejména ve městech. Plzeň potřebuje dokončit základní komunikační síť pro automobilovou dopravu spočívající zejména v několika rozpracovaných projektech přeložek hlavních státních silnic (I/20, I/27) či krajských silnic, u kterých má město významný podíl ve vyvolaných investicích. Těmito projekty se bude Plzeň zabývat v nejbližších minimálně dvou dekádách. Pravá volba pro Plzeň podporuje přednostně výstavbu tzv. Západního okruhu a přeložky silnice I/20 (Studentská – Jateční).
U městských komunikací dále hodláme podporovat zklidňování dopravy, což povede k její vyšší bezpečnosti a ke snížení hlučnosti. Metody, jak tohoto efektivně dosáhnout, vidíme spíše v dodržování platných zákonů a vyhlášek pro silniční provoz než v budování nákladných technických opatření. U silničních novostaveb upřednostňujeme řešení, která budou ohleduplná k okolní obytné zástavbě, pěší dopravě a příznivá pro krátké docházkové vzdálenosti mezi zastávkami veřejné dopravy, např. na křižovatkách.

V minulém volebním období 2010-2014 jsme podpořili:

1. Přípravu výstavby tzv. Západního okruhu města
2. Realizaci stavby nového mostu přes Berounku u čisticí stanice místo mostního provizoria
3. Vznik vyhrazených jízdních pruhů pro vozidla městské veřejné dopravy v ulici U Prazdroje

V letech 2014 - 2018 hodláme podpořit či iniciovat:

1. Nadále průběžně připravovat a realizovat výstavbu tzv. Západního okruhu (alternativa k nevhodnému Severojižnímu průtahu) a Východního okruhu (přeložka státní silnice I/20
2. Zřídit dle vzoru z Německa osvědčené Zóny 30, určené pro dopravní zklidnění obytných a historických čtvrtí.
3. Prosadit zklidnění Slovanské a Mikulášské třídy ihned po dokončení připojení přivaděče silnice I/20 do Koterovské a Lobezské ulice.
4. Omezení výstavby velkých obchodních center či jiných zdrojů automobilové dopravy v centrální části města a dalších dopravně zklidněných částech města
5. Podpořit rozvoj carsharingu (sdílení aut) ve městě

 

Doprava v klidu - parkování

Řešení parkování silničních dopravních prostředků na území města je problém, se kterým se potýkají všechna větší města Evropy. Prostorové nároky automobilové dopravy jsou tak obrovské, že je není možné v původních  historických centrech měst bez regulace uspokojit.
Pravá volba pro Plzeň proto souhlasí s myšlenkou záchytných parkovišť navázaných na kapacitní vnitřní městský okruh, ze kterých není problém dojít pěšky či dojet veřejnou dopravou kamkoliv do centrální části města. Na financování výstavby těchto parkovišť by se měli podílet především uživatelé – majitelé dopravních prostředků. Taková parkoviště by měla sloužit v první řadě osobám dojíždějícím do centra města za prací, za běžnými nákupy či zábavou a turistům. Parkování je nutné řídit sofistikovaným informačním systémem  na vnitřním městském okruhu, aby bylo zabráněno zbytečnému „hledání“ místa pro parkování.
Občané bydlící či podnikající v centru by měli mít možnost svá vozidla odstavit v docházkové vzdálenosti za finančně příznivých podmínek.

V minulém volebním období 2010 - 2014 jsme podpořili:

1. Výstavbu lokálních parkovišť v okrajových čtvrtích města

V letech 2014-2018 hodláme podpořit či iniciovat:

1. Nadále připravovat a realizovat výstavbu záchytných parkovišť a parkovacích domů na vnitřním městském okruhu – při jeho vnějším okraji
2. Naopak zabránit stavbě parkovišť a parkovacích domů v těsné blízkosti historického centra (u ZČ Muzea, U Zvonu), protože by ve svém důsledku způsobily nárůst dopravního zatížení centra Plzně
3. Promyšleně regulovat parkování v centrální části města – parkovací místa především pro místně bydlící a podnikající
4. Pro potenciální výstavbu parkovacích domů mít v územním plánu vyhrazené prostory v problematických lokalitách (Košutka, Doubravka atp.)
5. Při rekonstrukcích obchodních ulic v centru pamatovat na široké a bezbariérové chodníky a dostatek stojanů pro bezpečné odstavení jízdních kol

 

Městská veřejná doprava

Městská veřejná doprava (MVD) je neodmyslitelnou součástí moderního města. Bez ní by Plzeň dopravně zkolabovala. Ve městě velikosti Plzně musí být páteří dopravy rychlé, kapacitní a ekologicky příznivé tramvaje, které jezdí v koridorech dopravně segregovaných od ostatní dopravy. Tramvajové linky proto musí obsluhovat hlavní zdroje dopravy, jako jsou velká sídliště, centrum města, nádraží, významné školy, úřady a terminály příměstské dopravy. Trolejbusová doprava je stále ekologicky nejpříznivějším druhem silniční dopravy i ve srovnání s autobusy na plyn či elektrobusy. Poměrně nákladnou síť trolejového vedení je proto vhodné využívat maximálně efektivně, protože náklady na trakční elektrický proud jsou u kapacitně stejných vozidel podstatně nižší než u naftového pohonu. Snahou Plzně by proto mělo být dále převádět frekventované autobusové linky (či jejich části) do trolejbusové podoby. Autobusová doprava by měla páteřní systém tramvajových linek a trolejbusů doplňovat na linkách mimo centrální část města.
Plzeň v následujících letech čeká zásadní modernizace zázemí pro deponování a opravy vozidel MVD. Jsme pro variantu rozšíření tramvajové vozovny na Slovanech a vybudování nové vozovny pro trolejbusy a autobusy na Borských polích.
Obecným požadavkem na moderní vozidlo MVD pro Plzeň je nízkopodlažní konstrukce pro usnadnění nástupu imobilním spoluobčanům a maminkám s kočárky, kvalitní topení a větrání, vybavení dokonalým informačním systémem a snadné čistění interiéru.
Na všech frekventovanějších zastávkách musí být standardem zastávkový přístřešek, lavička a odpadkový koš, v centrálních přestupních uzlech inteligentní informační zastávkový sloupek. Nástupní hrana zastávky by měla umožnit bezproblémové najetí nízkopodlažního vozidla k zastávce, přestupní zastávky musí být vybudovány tak, aby minimalizovaly pěší přesuny či přechody přes frekventované komunikace. Ideální je, pokud je zastávka řešena jako „hrana – hrana“.
Dále je nutné ve spolupráci s krajem budovat kvalitní přestupní uzly dálkové, regionální a městské dopravy a rozvíjet  veřejnou dopravu v příměstské oblasti, aby její obyvatelé nemuseli při svých cestách do Plzně využívat automobilovou dopravu.

V minulém volebním období 2010-2014 jsme podpořili:

1. Optimalizaci sítě linek městské veřejné dopravy (MVD), která přinesla značné části obyvatel Plzně zkrácení čekání na spoje, zajištění snadného přestupu mezi hlavními linkami a zpřehlednění jízdních řádů
2. Zásadní modernizaci řízení MVD pomocí nového dispečinku využívající GPS technologii, který přinese výrazné zlepšení řízení provozu, zpřesnění spojů MVD a usnadnění garance přestupů mezi linkami
3. Ve spolupráci s krajem vznik Plzeňského organizátora dopravy (POVED), zastřešující organizace, která bude koordinovat provoz jednotlivých druhů veřejné dopravy na území kraje a města,určovat nutné investice do infrastruktury a dohlížet na služby dopravců
4. Investice do nákupu nových nízkopodlažních vozidel, jako jsou kloubové autobusy pro linku č. 30, nové trolejbusy pro linku č. 16 a modernizace tramvají dosazením nízkopodlažních článků
5. Vstavbu nové trolejbusové trati na Borská pole a přípravu výstavby tramvajové trati k Západočeské univerzitě
6. Zahájení úprav přednádražního prostoru tak, aby se zvýšilo pohodlí a rychlost přestupu z vlaku na VHD.

V letech 2014 - 2018 hodláme podpořit či zcela nově zavést:

1. Nadále udržet rozsah zajištění veřejné dopravy na území města a průběžně zvyšovat její kvalitu.
2. Rozšiřovat bez prodlení obsluhu veřejné dopravy do nových obytných a průmyslových zón – podmiňovat další investiční projekty zajištěním kvalitního napojení na síť veřejné dopravy
3. Dokončit tramvajovou trať k Západočeské univerzitě a přestupní terminál mezi regionální a městskou dopravou v Kaplířově ulici
4. Ve spolupráci s investorem Správou železniční dopravní cesty upravit přestupní uzel „hlavní“ nádraží tak, aby byl přívětivější pěším a uživatelům veřejné dopravy včetně regionální autobusové
5. Doplňovat chybějící zastávkové přístřešky a další drobný mobiliář na důležitých zastávkách včetně inteligentních informačních zastávkových označníků
6. Na tramvajových hlavních bus linkách podporovat výraznou preferenci vozidel MVD na křižovatkách
7. Realizovat technické úpravy tramvajových tratí a vozidel pro snížení jejich hlučnosti

Pěší doprava

Pěší doprava je nejpřirozenějším způsobem dopravy. Při analýze Plzeň po jejích základních celcích, jako je centrum města či centra jednotlivých čtvrtí, snadno dojdeme ke zjištění, že většina dopravních cílů v rámci těchto lokalit je dosažitelná pěší dopravou. Význam pěší dopravy však v Plzni omezuje hodně faktorů. Především je to nedostatek přívětivých pěších koridorů, kde by chodec nebyl obtěžován hlukem a zápachem z frekventovaných silnic, bezohledným zaháněním do nepřirozených prostor, jako jsou podchody, strmá schodiště, chodníky stísněné odstavenými automobily, chybějící nebo bariérové přechody pro chodce apod.

V minulém volebním období 2010 - 2014jsme podpořili:

1. Úpravy Karlovarské, Lidické třídy směřující k zlepšení komfortu chodců
2. Vybudování několika společných komunikací a lávek pro pěší i cyklisty
3. Prosazení projektu Sportovně-rekreačních tras v údolí řek
4. Doplnění přechodů pro chodce u vlakového nádraží
5. Vznik pěší zóny v Martinské a Riegrově ulici

V letech 2014- 2018 hodláme podpořit či zcela nově zavést:

1. Vybudování přechodů pro chodce v křižovatce U Prazdroje
2. Sledovat systematicky při rekonstrukcích komunikací prostorový komfort pěší dopravy na významných přirozených pěších koridorech
3. Nové lávky pro pěší a cyklisty, např. přes Mži u ZOO a přes Radbuzu u Meditační zahrady
4. Vznik dalších racionálních pěších zón v centru města

 

Cyklodoprava

Dopravní cyklistiku vnímáme jako velmi vhodnou alternativu oproti ostatním druhům dopravy v městském prostoru za předpokladu, že bude existovat efektivní síť bezpečných cyklistických koridorů, cyklostezek a ostatní k tomu příslušející infrastruktury. S ohledem na fakt, že v některých českých i zahraničních městech podíl cyklodopravy na celkovém objemu osobní dopravy je ve výši několika desítek procent, považujeme podporu investic do cyklistické infrastruktury za velmi žádoucí. Kromě jejího dopravního významu je třeba ocenit i podstatně menší prostorovou náročnost této dopravy a ohleduplnost k životnímu prostředí, včetně nízkého hluku v intravilánu měst. A v neposlední řadě také pozitivní vliv na fyzickou kondici a zdraví občanů, což je v dnešní době stále aktuálnější téma.
Abychom dosáhli žádaného stupně cyklizace společnosti v Plzni dle vzoru měst ve vyspělém Švýcarsku, Německu či Švédsku, je nutné systematicky podporovat dokončení páteřní sítě bezpečných a pohodlných cyklostezek ve městě dle schváleného generelu cyklistické dopravy. Kromě toho, se budeme snažit motivovat významné cyklistické cíle (velké zaměstnavatele, školy, úřady na území města), aby cyklistům umožnily své dopravní prostředky bezpečně odstavovat. Podporovat budeme také rekreační cyklistiku na území města a v jeho okolí zejména ve vazbě na příměstské lesy a vodní toky a plochy.

V minulém volebním období 2010 - 2014 jsme podpořili:

1. Aktualizaci Generelu cyklistických tras na města Plzně
2. Zvedení víkendové přepravy jízdních kol ve vozidlech městské veřejné dopravy
3. Posazení projektu Sportovně-rekreačních tras v údolí řek
4. Výstavbu cyklostezek ve výši několika desítek miliónů Kč

V letech 2014 - 2018 hodláme podpořit či zcela nově zavést:

1. Nadále udržet finanční prostředky určené na výstavbu cyklostezek
2. Prosadit na vhodných místech výstavbu cyklostezek v tzv. hlavním dopravním prostoru, a tím uspořit finanční prostředky současně se zrychlením cyklistické dopravy
3. Zavést povinnost při výstavbě či generálních rekonstrukcích obchodních center, škol a úřadů, vyčlenit vhodné prostory a místa pro bezpečné parkování a odstavování jízdních kol
4. Podporovat popularizaci dopravní cyklistiky u školní mládeže
5. Nadále pokračovat v přípravě a výstavbě sportovně rekreačních tras podél řek
6. Kultivovat část cyklistické veřejnosti za pomoci výchovy a případně represe ze strany městské či státní policie.

 

Žádná doprava – dobrá doprava

Pro městskou pokladnu a životní prostředí obyvatel je samozřejmě ideální stav, pokud není žádné dopravy potřeba. Tento požadavek lze výrazně ovlivnit dobrým plánováním výstavby města – urbanistickou koncepcí, která by neměla dovolit výrazná disproporční uspořádání. V moderním plánování měst se považuje za již překonanou koncepce, která byla v Plzni zvolena před lety, kdy na jedné straně města jsou velké obytné plochy a na druhém zase rozsáhlé průmyslové areály. Taková koncepce samozřejmě extrémně zatěžuje dopravní systém města a neefektivně využívá drahé dopravní prostředky městské veřejné dopravy. Přitom většina moderních výrobních podniků zatěžuje své okolí hlukem či zplodinami naprosto minimálně.
Jinou ukázkou problematického trendu jsou velká nákupní střediska, která sice části občanů vyhovují, ale v důsledku jejich rozmachu zanikají malé – přirozeněji rozmístěné prodejny základních potřeb. Doplácejí na to především starší lidé se špatnou pohyblivostí, kterým se pak často mnohonásobně prodlužují cesty za nákupy. A v neposlední řadě tato velká nákupní centra vedou k nárůstu dopravy jako takové, pro každý rohlík je pak třeba vyjet s nějakým dopravním prostředkem.
Město samo o sobě však může zasahovat do úmyslů jednotlivých majitelů pozemků a investorů pouze omezeně. Jediným účinným nástrojem je územní plán města a zadávané stavebně regulační podmínky včetně dopravních omezení.

V letech 2014 - 2018 se budeme snažit:

1. Prostřednictvím územního plánu a regulačních podmínek zamezit výstavbě dalších velkých nákupních center, zejména v centru města
2. Podporovat vznik menších obchodů po celém území města
3. Zamezit přesunu významných úřadů, škol a minimálně obtěžujících výrobních podniků mimo současný – přirozený intravilán města a jeho páteřní pěší koridory a trasy veřejné dopravy