Podrobný volební program Pravé volby pro Plzeň – oblast doprava

Autor: predseda <vladimir.duchek(at)seznam.cz>, Téma: autorské texty, Vydáno dne: 18. 08. 2010

Doprava je zásadním problémen města Plzně. Tento fakt je patrný i z riozpočtů města Plzně v posledních letech. Oblast dopravy představuje v rozpočtu města dlouhodobě výdaje přibližne 33 % veškerých výdajů.
Proto pro vás předkládáme podrobnější zpracování našich programových východisek k řešení dopravních problémů.


Silniční doprava

Silniční doprava je nedílnou součástí soudobé společnosti, její význam je nezpochybnitelný, ovšem sama není univerzální odpovědí na všechny dopravní potřeby a problémy, ba často tyto problémy vyvolává a neúměrně je zvětšuje, zejména ve městech. Plzeň potřebuje dokončit základní komunikační síť pro automobilovou dopravu spočívající zejména v několika rozpracovaných projektech přeložek hlavních státních silnic (I/20, I/27) či krajských silnic, u kterých má město významný podíl ve vyvolaných investicích. Těmito projekty se bude Plzeň zabývat v nejbližších minimálně dvou dekádách. Pravá volba pro Plzeň podporuje přednostně výstavbu tzv. Západního okruhu a přeložky silnice I/20 (Studentská – Jateční).
U městských komunikací dále hodláme podporovat zklidňování dopravy, což povede k její vyšší bezpečnosti a snížení hlučnosti. Metody jak tohoto efektivně dosáhnout, vidíme především v dodržování platných zákonů a vyhlášek pro silniční provoz než v budování nákladných technických opatření. U silničních novostaveb upřednostňujeme řešení, která budou ohleduplná okolní obytné zástavbě, pěší dopravě a příznivá pro krátké docházkové vzdálenosti mezi zastávkami veřejné dopravy např. na křižovatkách.
V minulém volebním období 2006-2010 jsme podpořili:
V letech 2010-2014 hodláme podpořit či iniciovat:

Doprava v klidu - parkování

Řešení parkování silničních dopravních prostředků na území města je problém, se kterým se potýkají všechna větší města Evropy. Prostorové nároky automobilové dopravy jsou tak obrovské, že je není možné v původních – historických centrech měst bez regulace uspokojit.
Pravá volba pro Plzeň proto souhlasí s myšlenkou velkých záchytných parkovišť navázaných na kapacitní vnitřním městský okruh, ze kterých není problém dojít pěšky či dojet veřejnou dopravou kamkoliv do centrální části města. Na financování výstavby těchto parkovišť by se měli podílet především uživatelé – majitelé dopravních prostředků. Taková parkoviště by měla sloužit prvotně osobám dojíždějících do centra města za prací, za běžnými nákupy, zábavou a turistům. Parkování je nutné řídit sofistikovaným informačním systémem pro uživatele na vnitřním městském okruhu, aby bylo zabráněno zbytečnému „hledání“ místa pro parkování.
Občané bydlící či podnikající v centru by měli mít možnost svá vozidla odstavit v docházkové vzdálenosti za finančně příznivých podmínek.
V minulém volebním období 2006-2010 jsme podpořili: V letech 2010-2014 hodláme podpořit či iniciovat:

Městská veřejná doprava

Městská veřejná doprava (MVD) patří k neodmyslitelné součásti moderního města. Bez ní by Plzeň dopravně zkolabovala. Ve městě velikosti Plzně musí být páteří dopravy rychlé, kapacitní a ekologicky příznivé tramvaje, které jezdí v dopravně segregovaných koridorech od ostatní dopravy. Na tramvajové linky proto musí obsluhovat hlavní zdroje dopravy, jako jsou velká sídliště, centrum města, nádraží, významné školy, úřady a terminály příměstské dopravy. Trolejbusová doprava je stále ekologicky nejpříznivějším druhem silniční dopravy i ve srovnání s autobusy na plyn či elektrobusy. Poměrně nákladnou síť trolejového vedení je proto vhodné využívat maximálně efektivně, protože náklady na trakční elektrický proud jsou u kapacitně stejných vozidel podstatně nižší než u naftového pohonu. Snahou Plzně by proto mělo být dále převádět frekventované autobusové linky (či jejich části) do trolejbusové podoby. Autobusová doprava by měla páteřní systém tramvajových linek a trolejbusů doplňovat na linkách mimo centrální část města.
Plzeň v následujících letech čeká zásadní modernizace zázemí pro deponování a opravy vozidel MVD. Jsme pro variantu rozšíření tramvajové vozovny na Slovanech a vybudování nové vozovny pro trolejbusy a autobusy na Borských polích.
Obecným požadavkem na moderní vozidlo MVD pro Plzeň je nízkopodlažní konstrukce pro usnadnění nástupu imobilním spoluobčanům a maminkám s kočárky, kvalitní topení a větrání, vybavení dokonalým informačním systémem a snadné čistění interiéru.
Na všech frekventovanějších zastávkách musí být standardem zastávkový přístřešek, lavička a odpadkový koš, v centrálních přestupních uzlech inteligentní informační zastávkový sloupek. Nástupní hrana zastávky by měla umožnit bezproblémové najetí nízkopodlažního vozidla k zastávce, přestupní zastávky musí být vybudovány tak, aby minimalizovaly pěší přesuny či přechody přes frekventované komunikace. Ideální je, pokud je zastávka řešena jako „hrana – hrana“.
Dále je nutné ve spolupráci s krajem budovat kvalitní přestupní uzly dálkové, regionální a městské dopravy a rozvoj veřejné dopravy v příměstské oblasti, aby její obyvatelé nemuseli při svých cestách do Plzně využívat automobilovou dopravu.
V minulém volebním období 2006-2010 jsme podpořili: V letech 2010-2014 hodláme podpořit či zcela nově zavést:

Pěší doprava

Pěší doprava je nejpřirozenějším způsobem dopravy. Při analýze Plzeň po jejích základních celcích, jako je centrum města či centra jednotlivých čtvrtí, snadno dojdeme ke zjištění, že většina dopravních cílů v rámci těchto lokalit je dosažitelná pěší dopravou. Význam pěší dopravy však v Plzni omezuje hodně faktorů. Především je to nedostatek přívětivých pěších koridorů, kde by chodec nebyl obtěžován hlukem a zápachem z frekventovaných silnic, bezohledným zaháněním do nepřirozených prostor, jako jsou podchody, strmá schodiště, chodníky stísněné odstavenými automobily, chybějící nebo bariérové přechody pro chodce a pod.
V minulém volebním období 2006-2010 jsme podpořili:

Cyklodoprava

Dopravní cyklistiku vnímáme jako velmi vhodnou alternativu vůči ostatním druhům dopravy v městském prostoru za předpokladu, že bude existovat efektivní síť bezpečných cyklistických koridorů, cyklostezek a ostatní k tomu příslušející infrastruktury. S ohledem na fakt, že v některých českých i zahraničních městech podíl cyklodopravy na celkovém objemu osobní dopravy je ve výši několika desítek procent, považujeme podporu investic do cyklistické infrastruktury za velmi žádoucí. Kromě jejího dopravního významu je třeba ocenit i podstatně menší prostorovou náročnost této dopravy a ohleduplnost životnímu prostředí, včetně nízkého hluku v intravilánu měst. A v neposlední řadě také pozitivní vliv na fyzickou kondici a zdraví občanů. což je v dnešní době stále aktuálnější téma.
Abychom dosáhli žádaného stupně cyklizace společnosti v Plzni dle vzoru měst ve vyspělém Švýcarsku, Německu či Švédsku, je nutné systematicky podporovat dokončení páteřní sítě bezpečných a pohodlných cyklostezek ve městě dle schváleného generelu cyklistické dopravy. Kromě toho, se budeme snažit motivovat významné cyklistické cíle (velké zaměstnavatele, školy, úřady na území města), aby cyklistům umožnily své dopravní prostředky bezpečně odstavovat. Podporovat budeme také rekreační cyklistiku na území města a v jeho okolí zejména ve vazbě na příměstské lesy a vodní toky a plochy.
V minulém volebním období 2006-2010 jsme podpořili: V letech 2010-2014 hodláme podpořit či zcela nově zavést:

Žádná doprava – dobrá doprava

Pro městskou pokladnu a životní prostředí obyvatel je samozřejmě ideální stav, pokud není žádné dopravy potřeba. Tento požadavek lze výrazně ovlivnit dobrým plánováním výstavby města – urbanistickou koncepcí, která by neměla dovolit výrazná disproporční uspořádání. V moderním plánování měst se považuje za již překonanou koncepce, která byla v Plzni zvolena před lety, kdy na jedné straně města jsou velké obytné plochy a na druhém zase rozsáhlé průmyslové areály. Taková koncepce samozřejmě extrémně zatěžuje dopravní systém města a neefektivně využívá drahé dopravní prostředky městské veřejné dopravy. Přitom většina moderních výrobních podniků zatěžuje své okolí hlukem či zplodinami naprosto minimálně.
Jinou ukázkou problematického trendu jsou velká nákupní střediska, která sice části občanů vyhovují, ale v důsledku jejich rozmachu zanikají malé – přirozeněji rozmístěné prodejny základních potřeb. Doplácejí na to především starší lidé se špatnou pohyblivostí, kterým se pak často mnohonásobně prodlužují cesty za nákupy. A v neposlední řadě tato velká nákupní centra vedou k nárůstu dopravy jako takové, pro každý rohlík je pak třeba vyjet s nějakým dopravním prostředkem.
Město samo o sobě však může zasahovat do úmyslů jednotlivých majitelů pozemků a investorů pouze omezeně. Jediným účinným nástrojem je územní plán města a zadávané stavebně regulační podmínky včetně dopravních omezení.
V letech 2010-2014 se budeme snažit: